OD ŠPATNÝCH BRADAVEK K DULE

Než jsem se rozhodla, že využiji služeb duly, neuměla jsem si pod touto profesí, představit nic hmatatelného. Slovo “dula” jsem si spojovala především s domácími porody. V hlavě jsem měla mlhavý obrys milé stařenky, která se krom porodů zabývá také výkladem budoucnosti z ruky. Nic z toho není více vzdáleno skutečnosti a sama dnes vnímám dulu jako poslání..

PRVNÍ POCHYBNOSTI

Fotografování mi otevírá různé světy. Jako newborn fotografka mám to štěstí, že mě moje klientky pouští do svých domovů v rané fázi šestinedělí. Jsem svědkem budování prvotního pouta mezi maminkou a novorozeným miminkem. Focení leckdy zabere i několik hodin, a tak je prostor k povídání. Za těch několik let jsem si vyslechla spoustu příběhů, které se točí převážně kolem zkušeností z porodů a následné poporodní péče. Svého času jsem v průměru vyfotila i na padesát miminek za rok. To už je velká spousta vyprávění.

Napříč desítkami příběhů mě nejvíc zaujaly hromadné negativní zkušenosti se začátky kojení. Každá druhá maminka si stěžovala na kritiku prsou od porodního personálu. Bradavky prý nemají ten správný tvar a jako pomůcka byly automaticky doporučovány prsní kloboučky. Maminky se cítily ve stresu a pod tlakem, zároveň ale důvěřovaly personálu. A protože se těšily domů, nechtěly zůstat v porodnici déle, než je nezbytně nutné. Netrvalo dlouho a snadno kloboučkům nebo umělé výživě podlehly. Pár z nich se po návratu domů rozkojila sama, několik jich vyhledalo služeb laktační poradkyně a kojení zachránily, ale spousta z nich nabyla přesvědčení, že toho není schopna. Kloboučky se navíc po čase velmi těžce odbourávají.

Chápu, že naše civilizace je do jisté míry zdegenerovaná, ale kdybychom se s takovými bradavkami vrátili zpět do jeskyní, asi bychom jako lidstvo za nedlouho vymřeli. Sama jsem teď v sedmém měsíci těhotenství. Mám za sebou emocionální výkyvy, několik desítek hodin sebeanalýzy, osobnostního bilancování a nastřádanou hromadu pochybností. Naprosto tak chápu, že novopečená maminka není připravena zpochybňovat názor nemocničního personálu, který často vnímá jako nedotknutelnou autoritu. Zároveň ale chápu, že na takovou podporu maminek není v porodnicích čas, a že v některých případech může chybět i vůle zdravotního personálu.

PRVNÍ KONTAKT

Osobně se nechci do podobné situace dostat. Pro správný směr potřebuji dostatek relevantních informací, potřebuji znát fakta a dozvědět se všechna pro a proti. Neumím být zranitelná, proto jsem potřebovala munici. Součástí jedné alternativní facebookové skupiny, jsem už delší dobu. Právě tam mi maminky doporučily vyhledat služby laktační poradkyně ještě v těhotenství. A protože je lepší problémům předcházet než na poslední chvíli googlit pomoc frustrovaná s hladovým uplakaným miminkem, nechala jsem si tam rovnou doporučit kontakt na prověřenou laktační poradkyni, dulu Karolínu Lelkovou.

Na jejím webu mě rozhodně nic nevyděsilo. Naopak celá záležitost ohledně laktační poradkyně začala dávat jasnější obrysy. Brzy jsem tak paní telefonicky kontaktovala. Rozhovor probíhal ve velmi přátelském a uvolněném stylu, automaticky jsme si začaly tykat a rozebraly jsme mou ideální představu porodu. Dále jsme se bavily ohledně dalších služeb, které bych mohla do budoucna zvážit. Karolína mi představila svůj koncept individuálních předporodních posezení, a já z něj byla nadšená.

Moje první těhotenství probíhá během vrcholového celorepublikového lockdownu. Řada porodnic omezuje předporodní kurzy úplně stejně jako porodní asistentky. Nechtěla jsem si sama hledat písemné zdroje a internetové lekce mi přišly příliš neosobní. Přála jsem si obdržet informace hlavně o správném načasování příjezdu do porodnice, úlevových technikách při porodu a v neposlední řadě pomoci s přípravou porodního plánu. Zároveň jsem si přála, aby měl můj muž stejné informace jako já, a mohl tak se mnou vést diskuzi, společně o věcech rozhodovat a sám si na základě faktů svobodně vybrat, zda chce být u porodu.

PRVNÍ SEZENÍ

Při naší první (a zatím poslední) schůzce jsme se během jednoho zimního podvečeru sešli dula Karolína, můj muž a já v kanceláři, která působila spíše jako příjemné relaxační místo. Sezení jsme absolvovali v intimní atmosféře podtržené tlumeným světlem a podkreslené světlem svíček. V rukou jsme drželi šálky vynikajícího čaje, v místnosti hrála příjemná tlumená hudba a za okny se nabízel působivý výhled na nádherně osvětlené Národní muzeum.

Celé sezení probíhalo v duchu vzájemného poznávání stojící na přátelském a vřelém dialogu. Dula Karolína má do stařenky daleko. Naopak je nadšená, energická, mladá a krásná žena, která ve vás umí vyvolat pocit důvěry. Veškerá doporučení měla racionální a logicky odůvodněný základ. Karolína stavěla vyprávění na fyziologickém popisu porodu. Promluvili jsme si o našem výběru nemocnice a důvodech, co nás k němu vedly. Prošli jsme všechny způsoby začátku porodu a ke každému jsme si pověděli, které příznaky jsou dobré a které už jsou na hranici bezpečí. Upřesnili jsme si, kdy je ta nejlepší doba odjezdu do porodnice, jaké úlevové techniky je při porodu vhodné používat doma i následně v porodnici. Jak a kdy může partner při porodu pomoci a jaké věci je dobré při porodu mít u sebe. Velmi mě potěšilo, že poznatky duly jsou postavené především na lidské přirozenosti, pradávných zkušenostech a přírodních zákonech. Protože tak nějak se snažím na svět kolem sebe dívat já.

Po zhruba hodině a půl povídání jsme oba odcházeli s naplňujícím pocitem nových možností. Jako bonus jsem v sobě nalezla jakousi formu vnitřního klidu a také sebevědomí, že se tak přirozené životní události, jakou je porod, nemusím obávat. Nabyla jsem sebejistoty, že my dva to spolu zvládneme. Vlastně jsem se na porod začala těšit jako na partnerskou výzvu, na intimní part, který spolu parťácky zvládneme odehrát. Na něco, co nás k sobě přimkne ještě víc a naše láskyplné pouto ještě prohloubí.

Zatím si ještě pořád nejsem jistá, zda služby duly využiju i u porodu. Stále doufám, že hlavní oporou mi bude při narození našeho potomka můj manžel. Že to zvládneme sami tou nejpřirozenější cestou jen za občasného dozoru zdravotního personálu porodního oddělení. Pořád nás ale čekají ještě dvě schůzky s dulou, a tak se může změnit i tohle. Nemluvě o celém posledním trimestru lékařských vyšetření. Zatím jde ale ze zdravotního hlediska všechno jako po másle a o to jde, myslím, u přirozeného porodu především.